Bankovky - Notafilie
Bankovky se hodnotí podle stupně své zachovalosti:
N oboustranně bezvadně zachovalý exemplář, dosud neobíhající, bez jakýchkoliv přehybů, ulámaných růžků, bez skvrn, nepošpiněný (UNC)
0 nepatrné vady (např. ulámané růžky) bez přehybů (AU)
1 velmi krásný, čistý, neznatelně přeložený (nejvýš 1x) ( XF)
2 krásný, nepatrně přeložený, nejvýše jeden ostrý přehyb v hlavním směru, další přehyby slabé. Olámané rohy, menší nečistotu i nepatrné odření lze tolerovat. Neprodřený či jinak poškozený (natržení nebo nastřižení není přípustné) VF
3 dobrý, průměrně zachovalý, přehyby v obou směrech, jinak bez poškození, nenatržený, průměrně pošpiněný, v místech přehybů slabě odřený, nikoliv prodřený (VG)
4 méně zachovalý, silněji překládaný, vydřená místa v přehybu, silněji pošpiněný, nepatrně natržený, ulámané či částečně chybějící rohy, poškozený (G)
5 velmi špatný, silně překládaný, silně znečištěný, silně poškozený, natržený, či dokonce roztržený, odřený, chybějící části a rohy (POOR)
UNC/N
VF/2
G/4
POOR/5
Zdroj: https://www.numismatika.com/numismatika-stupne-zachovalosti.html
Další, neméně významnou okolností klasifikace bankovek je skladba signatur. Jsou bankovky, které jsou signovány 4x (čtyřsložkové;tetra-component;TTC), 3x (třísložkové;of three-component;TC), 2x (dvousložkové;double-barrelled; DB) nebo pouze 1x (jednosložkové;one-component;OC). Zcela vyjimečně se na bankovkách nalezne i pět, případně šest signatur ( five components; FC etc. ), což můžeme kupříkladu vidět na některých bankovkách Sierra Leone (potud citace) .
Pojmem emise peněz chápeme obecně jejich vydávání; banka v tomto případě plní funkci tzv. emitenta [1] Často se také setkáváme s termínem monetizace; jedná se proces převodu čehokoli do zákonných platebních hodnot. Může se jednat jak převody vlastnictví zlata, cenných papírů, tak i tisk neboli emise státních bankovek.
[1]Revenda Zbyněk, Mandel Martin: Peněžní ekonomie a bankovnictví, Management Press, ISBN: 978-80-7261- 132-4.
Ochranné prvky na bankovkách
Od doby, co existují peníze, existují i padělatelé. Od jejich prvního zavedení peněz se padělatelé snaží bankovky napodobit a uvést do oběhu. Vedle historie peněz, jejich vývoje, dochází i k hledání nových ochranných prvků, nových výrobních technologií, se paralelně rozvíjela i historie jejich padělání. Padělané peníze jsou detailními kopiemi zákonných peněz. Jsou vyráběny tak, aby při běžném peněžním oběhu nebyly rozeznatelné od peněz pravých. Mezinárodní politický vývoj otevřel hranice mezi jednotlivými státy do takové úrovně, že je možný zcela bezproblémový a nekontrolovatelný tok osob, majetku, ale i kapitálu. Společně se stále větší dostupností špičkových reprodukčních a počítačových technologií, které jsou schopny ve velmi krátké době vyrobit neomezené množství kopií i těch nejsložitějších obrazců, toto jen nahrává pachatelům, kteří se paděláním peněz zabývají. V rané době papírových platidel nebyly tak vyvinuté ochrany prvky, dalo by se říct, že žádné neexistovaly. Spoléhalo se na papír a na tisk, který v této době bylo těžké napodobit, protože nikdo neměl ten druh papíru, ani tiskárnu na výrobu motivu.
Bankovky lze padělat už ze své podstaty mnohem snadněji, než mince. Zatímco většina padělatelů „amatérů“ začíná a končí své pokusy u laserové tiskárny, tak se i přesto na trhu objevují padělky, které jsou poměrně zdařilé a letmým pohledem u pokladen téměř nepostřehnutelné. V současnosti se nejvíce padělají Kč a eura, zatím co éra falešných dolarů je už pryč. Je to způsobeno klesajícím kurzem vůči koruně. Podíváme-li se na statistiky odhalených falzifikátu, tak zjistíme, že si naše republika v porovnání se zahraničím nevede vůbec špatně. Roku 2007 bylo odhaleno 3 524 kusů padělaných bankovek, nebo jinak pozměněných bankovek, přičemž nejvyšší četnost byla zaznamenána u nominálních hodnot bankovek 1 000 Kč a 500 Kč. Zatímco o rok dříve tomu bylo 7 834 falzifikátů, převážně v hodnotě 5 000 Kč.
Statistiky ČNB rozlišují 5 skupin nebezpečnosti falešných bankovek a mincí. Jedná se o padělek: velmi nebezpečný (stupeň 1), nebezpečný (st. 2), zdařilý (st. 3), méně zdařilý (st. 4) a neumělý (st. 5), přičemž nejvíce padělků spadá do skupiny 4 až 5. Aby se bankovky co možná nejvíce ochránily, tak jsou vybaveny mnoha ochrannými prvky a to jak grafickými, tak i v samotném materiálu. Nutno podotknout, že valná hromada ochranných prvků je utajena a veřejnost o nich není informována. Právě na tyto prvky se zaměřují odborníci ve zkušebně platidel. Vzhledem k rostoucí ceně sběratelských mincí bankovek na numizmatickém a notafilickém trhu se tak dnes vyskytují četné falzifikáty, jenž je vydáván za originály. Podívejme se tedy, s jakými základními bezpečnostními prvky se můžeme setkat u současných, nebo již neplatných bankovek.
1. PAPÍR
Papír je nejhmotnější částí bankovek. Na papír určený k tisku bankovek jsou samozřejmě kladeny náročnější požadavky, než jaké by mohl splnit obyčejný konzumní papír. Pro tisk se používá speciální bankovní papír, který se od běžně používaného papíru liší silou, strukturou i zabarvením. Tento papír musí mít větší pevnost a pružnost, musí být odolný vůči rozlámanému při prohýbání i proti natržení (i vyprání v pračce). Současně české bankovky jsou tisknuté na přírodně zbarveném papíře. To znamená, že papír není čistě bílý, ale má velmi slabý, světlo - okrový nádech.
2. AKUSTICKÝ BEZPEČNOSTNÍ PRVEK
Zvuk bankovek papír "zmuchlaní" nebo tření je ovlivňován vhodným složením vláken papíru. Papír bankovek zní jinak než „papír na psaní“, zvuk je "tvrdší".
3. GILOŠ
Jde složitý obrazec, složený ze spojitých jemných linek (kruhové, elipsovité, či jiné geometrické linie) jejichž uspořádání se opakuje v pravidelných intervalech. Dříve se tiskly na gilošérce, zatímco dnes je tvořen za pomocí softwaru. Při kopírování na domácích kopírkách se linky rozruší na jednotlivé segmenty a je patrná mezera mezi jednotlivými úseky.
Giloše rozlišujeme:
1) irizující - barevný přechod
2) tmavočarý - patrná černá linka
3) běločarý - patrná bílá linka
4) gilošová výseč
5) běločarý s kolorovanou výplní
4. RUČNÍ RYTINA
Do kovové desky se ručně vyrývá kresba, která se poté přenáší na tiskovou formu. Výsledné linky jsou trojrozměrné o různých tloušťkách od silných po nepatrné linky. Díky ručnímu zpracování je její grafické napodobení velmi náročné, používá se především právě v bankovkové grafice. Naše Státní tiskárna cenin je jedna z mála, tiskáren, která ji využívá i pro jiné účely než je tisk bankovek. Mezi naše neslavnější rytce patří Ladislav Jirka a Jindra Schmidt.
5. MECHANICKÁ RYTINA
Na rozdíl od ruční rytiny je linka do kovové desky přenesena strojem. Obsahuje jí například 50 Kč z roku 1929 ……… vlnovkou natisknuty číslice 50.
K jeho tisku se používá ofset nebo hlubotisk. Tisknou se jím linky, vyplňují obrazce nebo se z nich skládá samostatný obrazec. Pravost bankovky nebo šeku je možné ověřit pouhým okem nebo s pomocí lupy. Kopírky stroje neumí mikrotext napodobit. Mikrotext je hojně využit na protektorátních bankovkách vyšších nominálů, např. 500 Kč, 1 000 Kč.
7. IRIS
Tato technologie tisku se vyznačuje plynulým přechodem jednotlivých odstínů barev. V kombinaci s gilošem nebo podtiskovým rastrem se výrazně zvyšuje stupeň zabezpečení bankovek a dokladů. Irisový přechod barev se obtížně tiskne na tiskárnách, které k tomu nejsou určeny a které nelze běžně pořídit.
8. RASTR
Vytváří se kombinací různé struktury a orientace linek. V podtiscích je patrný jako linie různé hustoty, které způsobují dojem odlišných odstínů dané barvy. Při kopírování dochází k jeho nezobrazení, nebo porušenosti na falzifikátu. Někdy je rastr rozčárkovaní, nebo vytváří skrytý nápis.
9. PLOŠNÝ RELIÉF
Ve své podstatě jde o mechanickou rytinu, která vytváří dojem plasticity zobrazovaného grafického obrazce. Vytváří se jím různé ozdobné pásy, ale i samotné figury, jako na našich bankovkách vzoru 1953. Při kopírování dochází k deformaci takovéhoto obrazce.
Jde o podobný princip jako má opticky proměnlivá barva. Obrazec vytištěn luminiscenční barvou je pod běžným světlem obtížně viditelný, nebo zcela neviditelný. Luminiscenční tisk je patrný buď pod UV světlem, nebo i pod horským sluncem. Tohoto tisku bylo využito již na protektorátních bankovkách a dnes je patrný na současných bankovkách.
11. VODOZNAK (Vo)
Jde o značky nebo obrazce v papíru bankovky, které jsou viditelné proti světlu. Vytváří se pomocí síta, nebo válce, který vytlačuje, nebo naopak stlačuje papírní hmotu. Rozeznáváme následující druhy vodotisků:
1) průběžný - po celé ploše bankovky, viz vzor 1953
2) lokalizovaný - jen v určitém místě bankovky, viz současné bankovky
3) tmavočarý - papír je v místě grafiky zesílen, viz současné bankovky
4) běločarý - papír je v místě kresby zeslaben, viz vzor 1953
5) kombinovaný
6) stupňový - vytvořeny polotóny
7) figurální - současné bankovky
Figurální trojrozměrný vodoznak, vyrobený pomocí síta, se užívá převážně pro bankovky vyšších nominálů. Jednodušší vodoznaky jsou vyrobené vytlačením vzoru do hmoty papíru během jeho výroby. Obsahuje jej naprostá většina československých bankovek.
12. OCHRANNÝ PROUŽEKJde o kovový nebo pokovený plastový proužek, který je zapracován do papírní hmoty během výroby. Ten může být v papíru zcela skryt, nebo jako u současných bankovek může částečně vylézat na povrch, poté mluvíme o tzv. okénkovém ochranném proužku. Proužek často obsahuje i mikropísmo nebo hologram. Okénkový proužek je hodnocen jako vyšší stupeň ochrany, proto se používá při výrobě papíru pro tisk bankovek.
13. CHEMICKÁ VLÁKNA
S její pomocí dochází k chemické citlivosti papíru na určité látky, nebo jde o ochranu tiskové barvy, kdy při nanesení chemické láky dochází rovněž k nevratné změně barev. Tento způsob ochrany je poměrně levný a proto se s ním lze setkat např. i na jízdenkách.
14. SYNTETICKÁ BAREVNÁ VLÁKNA
Do papírové hmoty jsou ve fázi zplsťování vláken přidávané ochranné syntetická vlákna. Část z nich může být při normálním světle neviditelná, avšak při použití ultrafialového světla jasně zazáří. Podobně se mohou chovat i vlákna, která jsou běžně viditelné, avšak pod zdrojem UV záření zcela mění barvu. Chemická vlákna jsou vlákna v papírní hmotě, která jsou citlivá na UV světlo, nebo obsahují fluor, čímž ve tmě světélkují. Starší obdobou jsou barevná vlákna, která jsou obsaženy např. na 100 Kč vzoru 1931. Zde jde o barvená vlákna, nebo např. chlupy, zapracované v papírní hmotě.
15. KONFETY
Jde o obarvené částečky papíru, které jsou zapracovány v papírní hmotě. Lze se s nimi setkat například na bankovce hodnoty 500 Kč vzoru 1929.
16. HOLOGRAMY (Ho)
Mohou být buď z kovu, nebo částečně demetalizované. Hologram je vlastně ochranná kovová fólie, na níž je laserem vypálen určitý motiv. Často obsahují mikroprvky ve formě mikropísma, nebo i grafického obrazce (např. štítek u starých řidičských průkazů). Jde o moderní způsob ochrany v domácích poměrech naprosto nenapodobitelný. Mohou být průběžné, tj. po celé délce, nebo kusové, tj., nalepeny, či vyraženy v určitém místě bankovky.
17. TISK
Tisk je nejlepší ochranou proti padělání. Rozlišit totiž tiskařské techniky, dosáhnout jejich skladbu, která se využívá pro tisk moderních chráněných bankovek, není ani pro dobře vybavenou padělatelského dílnu možné. Mezi legálně vytištěnou bankovkou a padělkům, tak potom vznikají evidentní rozdíly a to nejen v technologických postupech, ale také v samotných tiskových technikách, které byly použity. Tyto rozdíly pak představují exaktní základ pro konečný verdikt, zda se jedná o legální bankovku nebo padělek.
Tisk z výšky (knihtisk) je nejstarší z používaných tiskových metod. Jeho pojmenování vystihuje skutečnost, že na "tiskové desce jsou tisknoucí místa vyvýšený." Je to podobné jako u běžně používaných gumových razítek. Tisk z výšky se v dnešní době používá k číslování bankovek nebo k tisku některých doplňujících prvků. Těmito doplňujícími prvky mohou být např. na amerických dolarech pečeť ministerstva financí USA a razítko federální banky. Vyznačuje se tmavším orámováním na okraji, které vzniká utřeným barvy tiskovou deskou.
Tisk z plochy (ofset) se používá především na tisk pestrobarevných podtisku až hlediska ochrany má nejmenší význam. Na výrobu podtisková se také využívá sběrný tisk z výšky, který je kombinací tisku z výšky a tisku z plochy. Ten umožňuje s velkou přesností různobarevně potiskovat obě strany papíru. Tím vzniká jeden z dalších ochranných prvků, tzv. sítotisková značka.
Sítotisková značka, jako další ochranný prvek, se skládá z obrazce, který je rozložen na obě strany. To znamená, že část obrazce se nachází na lícní straně bankovky, druhá část na straně rubové. Z jedné strany bankovky je tedy viditelná jen část značky, až druhé strany je viditelná část zbývající. V dopadajícím světle však žádná z nich nedává smysl. Avšak při pohledu proti světlu se obě části spojí do jediného kompletního obrazce. Obsahují jí dnešní bankovky, písmena „ČR“. Sítotisková značka je považována za ochranný prvek z toho důvodu, že padělatelé nemají k dispozici simultánní tisknuci stroje, a proto musí tisknout zvlášť lícovou a zvlášť rubovou stranu. Obrazce se pak rozcházejí a nevytvářejí jediný kompletní obrazec, který by byl jasně čitelný.
Tisk z hloubky je třetím základním druhem tisku. Už název napovídá, že "tisknoucí místa jsou pod úrovní povrchu tiskové desky." Pomocí něj jsou vyrobeny především tiskové obrazce, číselné označení hodnot, portréty a texty. Tiskový obrazec, který je tisknutí touto technikou je vizuálně mnohem plastičtější. To je způsobeno tím, že vrstva nanášené barvy je proměnlivá podle hloubky, do jaké byly prvky vryt do tiskové desky. Ochranný prvek, který vzniká při hlubotisku je tzv. sklopný efekt.
19. SKLOPNÝ EFEKT (SE)
Sklopný efekt, jako jeden z dalších ochranných prvků, je také jinak zvaný skrytý obrazec. Vzniká speciálním uspořádáním plastických linek, na které dopadá světlo. Je viditelný tehdy, pokud bankovku zvedneme do výše očí a sklopí do vodorovné polohy. V případě českých bankovek se zde objevuje obrazec, který je shodný s hodnotou bankovky.
Opticky proměnlivá barva je podobně jako sklopný efekt založená na optickém efektu. Segment vytištěný speciální tiskovou barvou mění své zabarvení v závislosti na tom, v jakém úhlu se bankovka sklopí proti dopadající světlo. Barva, kterou vidíme při běžném přímém pohledu na bankovku se při sklopení bankovky proti světlu změní na barvu zcela jinou. Například zlatá se mění na zelenou. Jelikož se jedná o barvu finančně velmi nákladnou, bývá většinou používána jen na malé ploše. Barva je výrobcem dodávána jen prověřeným ceninového tiskárnám. Tisk opticky proměnlivé barvy pro nedostupnost speciálních barev padělatelé většinou ignorují. V případě českých bankovek byla opticky proměnlivá barva použitá na hodnotách 2 000 Kč a 5 000 Kč, u tisícikoruny až u nového vzoru 1996.
21. IRIDISCENTNÝ PRUH
Iridiscentný pruh je opět prvek založený na optickém efektu, který se při běžném pohledu na bankovku jeví jako průhledný, slabě okrově zabarvený pruh. Ten při sklopení bankovky proti světlu získává slabý barevný nádech s kovovým odleskem. Na českých bankovkách je umístěn na lícní straně blíže pravému okraji bankovky, o šířce cca 20 mm.
22. ČÍSLOVÁNÍ A SÉRIOVANÍ
Dalšími prvky technické ochrany bankovek jsou i různé druhy číslování a sériovaní. Číslo a série bankovky jsou tisknuté tiskem z výšky. Není možné, aby dvě bankovky měly shodné číslo. Tím se podstatně zhoršují podmínky pro padělání bankovek ofsetovým tiskem.
23. PERFORACE
Perforace je ochranným prvkem, kdy při nastavení bankovky proti světlu se v holografické fólii objeví drobné perforace ve tvaru symbolu EURO. Také se zobrazí drobné čísla, které vyjadřují hodnotu bankovky.
24. SPECIÁLNÍ BARVY
Pro tisk jsou v používané v některých oblastech speciální barvy, které leží mimo barevný gamut CMYK tiskárny, proto nemůžou byt věrně reprodukovaný. Ostatní odstíny jsou mimo barevného prostoru RGB, a proto nejsou přesně zachyceny skenerem. Určité častí bankovek se dají otřít o obyčejný papír a zůstanou šmouhy, třeba použito u Švýcarských bankovek.
25. MAGNETICKÉ PRVKY
Inkoust dolarových bankovek obsahuje magnetické pigmenty, což lze zjistit vhodnými senzory. U některých bankovek jsou sériové čísla (většinou černá) značené inkoustem obsahujícím magnetické pigmenty. Magnetické barviva jsou podobné jako povlak magnetické pásky.
26. ELEKTRICKÁ VODIVOST
Některé prvky bankovek mohou být elektricky vodivé. Inkoustu mohou být vhodnými vodivých částic.
