Okolkování a přetisky

Okolkovaní, přetisky

Okolkovaní bankovek na našem území.

Každá měnová reforma za sebou nese rozdělení stávající měny do nové měny. Měnovou reformou se totiž mění celý peněžní systém státu. Slovo reforma vyjadřuje smysl razantního kroku statni politiky.

Měnová odluka naproti tomu znamená opuštění dosavadní měny a hlavně měnové politiky, která byla spojena s měnovou politikou jiného státu. Dochází k ní zpravidla při rozpadu státu se společným peněžním systémem a měnovou politikou.

1919

Alois Rašín se stal po převratu 28. října 1918 prvním československým ministrem financi, jeho úkolem bylo: vytvořit samostatnou pevnou menu a určit hlavní směr příští měnové politiky.

Rašín sám osobně řídil všechny práce, nic nemohlo, uniknou jeho pozornosti. Vlastní rukou připraví i návrh zmocňovacího zákona. Teprve v době od 17. do 24 února 1919 se přípravou reformy zabýval v dlouhých a důvěrných poradách financi výbor Národního shromáždění.

Peněžní reforma byla uzákoněna na tajné noční schůzi Národního shromáždění 25. února 1919 – zákonem c.84/1919 sb. Hned nato byly v noci obsazeny vojskem celé státní hranice, zastavena veškerá přeprava osob a zboží přes hranice a veškerý poštovní styk s cizinou. Po celé republice byly rozvezeny vyhlášky, tiskopisy a kolky. Obyvatelstvo bylo vyrozuměno tiskem a ústními sděleními ve všech školách, kostelích a vybubnováním v obcích. Cela Akce proběhla v sedmi dnech – od 3. do 9. března 1919, na Slovensku do 12. března 1919.

Reforma spočívala v tom, že z předložených hotovost se okolkovala a do oběhu vrátila polovina, druha polovina byla zadržena a vydána za ni 1%ní vládni dluhopisy, kterými se mohla splácet mimořádně dávka z majetku. Plně byly okolkovaný hotovosti státních pokladen.

Pro okolkované bankovky byla potřeba 244 milionů kolků, přes 2.5 milionu tisícikorunových bankovek, nekolovaly se jedno- a dvoukorunové bankovky bylo by to technicky neúnosné. Rovněž se nekolkovaly bankovky 10 000 k, které byly dány do oběhu v prosinci 1918 a které u nás stát neuznal.

Kolky byly vytištěny u firem „Unie“ a Hlase“ v Praze. Aparát, který kolkovací akci převedl, se skládal z 13 hlavních a 410 okresních státních komisariátu s přibližně 1 500 sběrnami – v čele ministr Rašín. Celkem asi 15 tisíc pracovníků.

10 Korun, kolek 10 haléřů	20 Korun, kolek 20 haléřů	50 Korun 1914, kolek 50 halěřů	100 Korun 1923, kolek 1 koruna	1000 Korun, tištěný kolek 10 K

25 x 34 mm	22 x 22 mm	26 x 26 mm	25 x 33 mm	25 x 30 mm

100 K - "SLOVENSKÝŠTÁT"	500 K - "SLOVENSKÝ ŠTÁT"	1000 K - "SLOVENSKÝ ŠTÁT"

60 x 23 mm	60 x 23 mm	60 x 23 mm

1940

100 Ks – 1940, I. Vydání, kolek žlutý, písmenko "K"	100 Ks – 1940, II. Vydání, kolek žlutý, písmenko "K"	500 Ks – 1941, kolek červený, písmenko "B"	1000 Ks – 1940, kolek červený, písmenko "Y"

22 x 25 mm	22 x 25 mm	22 x 25 mm	23 x 34 mm

1944

100 K – 1944, kolek modrý, písmenko "E"	500 K – 1944	1000 K – 1944

22 x 25 mm	22 x 25 mm	22 x 25 mm

1962

Kolky vzoru 1962

Kolky byly připraveny pro případ mimořádné náhrady stávajících platidel. Třeba Kubánská krize. Kolky byly po roce 1993 úředně zničeny, ojediněle archy se dostaly mezi sběratele.

V novější době se mezi sběrateli objevily bankovky, které mají kolky nalepené. Zřejmě podle domnění.

kolek D, kolek P, kolek S.

Cena sady kolků ve stavu N je 700. - Kč

10 - 1960		100 - 1961

12 x 23 mm	12 x 23 mm	12 x 23 mm

1993

Rozpad Československa a vznik Česka a Slovenské republiky k 1. lednu 1993 byl počátkem i rychlého rozpadu společně měny, už 8 února 1993 Kč a Sk nahradily dřívější Kč.

1993 ČR